Chci vás poprosit o "LAJK" na tohle video :) Pomůžete nám tím v jedne soutěži, mockrát děkujeme :)

Štěstí ve škole-2.díl

7. února 2011 v 18:48 | Terízek |  Štěstí ve škole
švš2

Nemohla jsem si nevšimnout toho, jak na mě ten černovlasý kluk kouká, ovšem nebyl čas o tom přemýšlet. S Anet jsme vešli do budovy školy. Hala byla celkem velká a napravo od vchodu byl stolní fotbal, automaty na pití, jídlo a různé sladkosti a dva stoly a u nich asi deset židliček. Naše třída však byla nalevo od vchodu. Šli jsme se teda posadit do druhé lavice u dveří. Zanedlouho přišla naše třídní učitelka a vytasila na nás svůj proslov:
"Vítam vás na našej novej škole, volám sa Dymová a budem vaša triedna učiteľka.Dúfam, že spolu budeme vychádza.ť" Pak tam ještě něco kecala, ale to jsem jí moc neposlouchala. No netrvalo dlouho a hodina utekla a my jsme se hnaly ze školy jako divé. Nemohl mi však uniknout ten krásný usměv, toho černovlasého kluka. Úsměv jsem mu oplatila a spěchala jsem domů.
Průběh týdne
Chodila jsem ven s Anet a ta mě později přestavila ještě jedne své kamarádce - Soni. Soňa byla stejně v pohodě jako Anet a ty dvě se pořád bavily o nějaké kapele Rosemaid nebo něco takového, že prý tam zpívá nějaký Šmajda ze superstar a chodí na naší školu.
"Počkejte, nebyl to náhodou ten s tím papouškovým účesem, že ne?" zeptala jsem se opatrně jedno odpoledne, když jsme byly venku.
"No to si píš, že to je on.
Spieva úžasne." rozplývala se Anet. Já jsem na to jen pohodila hlavou.
O dva týdny později
Ve škole jsme už najeli na normální učivo. Nejvíc mě však na té škole bavily přestávky. V hodinách jsem moc nevnímala, protože už za sebou rok obchodky mám. Byla zrovna velká přestávka a my s holkama jsme vyběhly na chodbu, protože oni chtěli čučet na toho Šmajdu, který se pohyboval po škole s tím emákem černovlasým a s tím kohoutovcem. Ti tři se nejvíce zdržovali právě u toho fotbálku kde s něma vždycky hrál ještě někdo, protože oni byli jenom tři a chtěli hrát 2 vs 2. My jsme stály u nástěnky, kde visely rozvrhy tříd a jiné informace a bylo to jen kousek od toho fotbálku.
"Jak se jmenuje ten černovlasý emák?" zeptala jsem se holek. Odpovědi se mi doneslo od Anet.
"To je predsa Roman Birkuš, a nie je to žiadny emáč."
"Aha." pomyslela jsem si a zvedla jsem hlavu.
"a ten s tým čírom je Jaro Žigo." dopověděla větu. Zase jsem jen zvedla hlavu, ale to na mě zrovna pohlédl Roman a zase se krásně usmál, dále se však věnoval fotbálku. Jaro a Miro byli otočeni zády k nám, takže na nás viděl jenom Roman.
"Kolik mu tak může být?" zeptala jsem se zase holek, které se bavily nejspíš o Šmajdovi, moc jsem je nevnímala. Já jsem přemýšlela nad tím Romanem.
"Ale, teba nejako začal zaujímať." řekla se smíchem Anet.
"A tak zajímá mě to no." odpověděla jsem.
"Dvadsaťpäť."
"Až tak?" podivila jsem se. Vůbec na to totiž nevypadal.
"No a nepôjdeme si zahrať?" navrhla Soňa.
"A tak můžem." souhlasila jsem.
"A máš peniaze?" zeptala se Anet.
"Jasne.
Tak ideme?" řekla Soňa a už nás táhla ke stolu kde ještě hráli kluci. Postavily jsme se ke stolu a koukali na hru.
"Môžeme si potom zahrať, chlapci?" zeptala se odvážně Anet.
"Jasne." odpověděl Roman a vypadalo to, že odpovídá spíš mi a při tom se na mě opět usmál.
"Jááááj." lítalo mi hlavou.
"Co mu je, že se na mě pořád tak dívá." nevěděla jsem si už rady, ale holkám jsem raději nic neřekla, nechtěla jsem, aby třeba nezačali žárlit. Zanedlouho kluci dohráli a na řadu jsme se dostaly my. Kluci nás k tomu pustily a sami se postavili ke stolu, ať se na nás můžou koukat.
"Aha, ale já nemám s kým hrát." byly jsme totiž jenom tři.
"No jo, nechcete si niekto s nami zahrať?" obrátila se Soňa na kluky.
"Ja si zahrám rád." řekl Roman dříve, než to stačil říct kdokoliv jiný.
"No to ten pravý." proběhlo mi hlavou, ale to už stál Roman vedle mě.
"Dobře, ale chytáš." řekla jsem mu a usmála jsem se na něj.
"Dobre, rovnako ma chytanie baví viac." a usměv mi oplatil. Jak stál tak blízko mě nemohla mi uniknout jeho krásna vůně. Všichni čtyři jsme soustředěně hráli a my s Romanem jsme prohrávali.
"Jóó." křičely holky, jak zvýšily na 4:0.
"Ale tak chytej tam něco." smála jsem se a přitom jsem se snažila být na Romana trošku přísná, nechtěla jsem prohrát.
"Prepáč, snažím sa nejako mi to nejde neviem prečo."
"Birkuš, ty si sa zamiloval?" chlamal se Jaro, když viděl kamaráda jako pouští každou druhou střelu.
"No do teba." řekl Roman a dal gól přes celé hřiště brankářem. Netrvalo dlouho a ze 4:0 jsme udělali 4:4 a byli už poslední dva míčky. No nakonec jsme to vyhráli 6:4.
"Supeeer." křičela jsem a obejmula jsem Romana, kterému to asi moc nevadilo.
"Jo, vyhrali sme.
Prepáč ani som sa ti nepredstavil ja som Roman."
"Já jsem Terka." řekla jsem mu a všichni ještě s Mirem a Jarem jsme si šli na posledních deset minut sednout ke stolkům.
"Ty si z Česka?" ptal se mě Jaro.
"Ano, zrovna jsme se přestěhovali sem do Šuran."
"Ty si zo Šuran?
Ja tu taky bývam." nahodil Roman.
"Tak to je super." ten kluk se mi začínal nějak líbit.
"A odkud jste vy?" ptala jsem se kluků.
"Ja som z Košíc, preto som v škole len raz týždenne."
"Aha."
"A ja som z Bratislavy" řekl Jaro. Pak se jim ještě představila Anet se Soňou a zvonilo na hodinu tak jsme se vydali do tříd.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama