Chci vás poprosit o "LAJK" na tohle video :) Pomůžete nám tím v jedne soutěži, mockrát děkujeme :)

Štěstí ve škole-10.díl

14. února 2011 v 11:00 | Terízek |  Štěstí ve škole
svš10

My jsme ovšem stichly a Anet si myslela, že spím, tak ani nerozsvítila. Roman se schoval za mě, takže na něho nešlo vidět, jenom na mě.
"Teri?" slyšela jsem tichý hlásek Anet.
"Hmm?" zabručela jsem, jakože spím. Potom už se na nic neptala. Věděli jsme, že by bylo riskantní se nějak moc na posteli hýbat a tak jsme se domluvili, že počkáme až Anet usne. Leželi jsme s Romanem spolu. Hladil mě ve vlasech a bylo mi s ním hezky. Jen sem nevěděla jak se vymluvím teď. Teď nejsem opilá ani já a ani Roman, ale nemůžu s ním chodit. Anet by to nepřežila.
"Anet?" zeptala jsem asi po 15 minutách. Nikdo se neozval. Nahla jsem se z postele a Anet už opravdu spala.
"Je to dobré už spí." řekla jsem Romanovi.
"Můžeš si přelést k sobě."
"Ja nechcem ísť od teba." řekl a z lehu přešel do polo-sedu.
"Ale musíš, kdyby nás Anet ráno viděla, zabila by mě." řekla jsem mu.
"Prečo?"
"No víš, ji se hrozně líbíš."
"Naozaj?" divil se Roman.
"Jo, ale dělej že to nevíš."
"Hej, neboj sa, ale mrzí ma to, pretože ma sa páčíš ty Teri."
"Ty mi taky." řekla jsem mu a zase jsme se začali líbat, ale tentokrát to bylo ještě hezčí.
"Už si vážně přelez k sobě."
"Tak hej." řekl dal mi ještě pusu a přelezl k sobě do postele. Já jsem si přehodila hlavu zase na druhou stranu.
"Tak dobrou Romi."
"Dobrú Teri." usnula jsem celkem v pohodě a i bez výčitek svědomí, čemuž se divím.
Ráno jsem se probudila se skvělou náladou. Podívala jsem se na Romana a ten ještě spal. Anet však už ne, ta si četla v posteli a Igi tu už taky nebyl.
"Dobré ráno." pozdravila jsem Anet.
"Ahoj." řekla a sklapla knížku.
"Kde je Igi?" zeptala jsem se.
"Išel za chalanmi do izby." jen jsem na to kývla hlavou.
"Ty si včera pekne rýchlo zaspala."
"No byla jsem unavená." v tom jsem si vzpomněla na včerejšek s Romanem. Takže se to všechno opravdu stalo. Anet se to nesmí dozvědět, ale nemůžu přece lhát své nejlepší kamarádce.
"Budeš si muset vybrat!" říkalo mé srdce. Ale já nevěděla jestli nejlepší kamarádku Anet, nebo kluka do kterého jsem se zamilovala. Zase jsem čuměla do blba.
"Nad čím premýšlaš?" vyrušila mě Anet.
"Ale nad ničím." řekla jsem a podívala jsem se na Romana, který ještě spal.
"Dneska je silvestr." řekla jsem se smíchem.
"Hej? Nepovídej." řekla Anet. Skočila jsem dolů z postele a šla jsem pozdravit kluky.
"Čaute." vletěla jsem do pokoje.
"Ahoj." pozdravili všichni.
"Tak co budem dneska dělat?" to už za mnou stála i Anet.
"Píť?" řekl Jaro.
"Ty bys furt jen chlastal, ale já myslím přes den."
"Aha." pochopil Jaro. Hned na to ale nahodil.
"No aj cez deň môžeme píť." to už jsme se ale začali smát.
"No fajn, takže, kolik je hodin?" zeptala jsem se. Nikdo však nic neřekl a každý dál seděl na zadku.
"No fajn." sebrala jsem se a šla jsem do kuchyně zjistit kolik je hodin. Přišla jsem zpátky do pokoje.
"Je 11, takže Anet a já děláme jídlo na večer, takže jestli něco chcete musíte nám to říct. Jinak nejpozději do 17:00 připravte ohniště, protože potom už bude tma. Jasné?"
"Takže čo teraz máme robiť?" ptal se Paťa.
"Omg." řekla jsem.
"No dělejte si co chcete a jinak co chcete na oběd?"
"Špagety!!!" zařval Roman z veldejšího pokoje.
"Okey." řekla jsem. Venku už nebyl žádný sníh a tak šli kluci hrát ven fotbal. Anet a já jsme na ně perfektně viděli z okna, takže jsme se slušně nasmály. Kopali si tam asi hodinku a pak šli připravovat ten oheň.
"No to si vybrali dobu zrovna jak je oběd." stěžovala jsem si Anet.
"Dýchej, já pro ně zajdu." řekla a šla pro kluky, mezitím jsem nachystala jídlo na stůl. Všichni přišli a společně jsme obědvali. Celkem mě překvapovalo, že se mnou Roman nenavazoval žádný kontakt, ale asi se bál, že bych se s ním zase nemusela bavit. Ovšem při obědě seděl naproti mě. Jednou se na mě pěkně usmál, podruhé na mě zase mrkl a to jsem věděla, že je všechno v poho. Kluci dojedli a šli pokračovat v přípravě táboraku a já s Anet jsme se šli dívat. No a jak jím to nešlo, tak jsme z toho měly upe záchvat a nasmály jsme se celkem dost. Igi měl z toho největší nervy. Já jsem se pak šla do chaty napít. Pak vešel do chaty i Roman a moje srdce se zase rozjelo. Už zase jsme tu sami.
"Je všetko v pohode?" ptal se Roman.
"Jako co myslíš?" nechápala jsem na co naráží.
"No po včerajšku."
"Jo v největší pohodě." usmála jsem se.
"Tak to je dobre."
"Jen by jsem byla ráda, kdyby to zůstalo mezi námi."
"Hej, neboj sa." řekl. Usmála jsem se na něj.
"No idem na WC." kývla jsem hlavou, vzala bandasku s pitím a šla jsem ven. Asi po hodině se jim podařilo postavil ten táborák. Bylo asi 16:00 když se Anet vypařila s Paťou do lesa. My jsme si natáhli síť a hráli jsme volejbal, protože venku bylo celkem teplo. Byla jsem s Romanem, proti Igimu a Jarovi. Samozřejmě nás pěkně vyklepli. V 17:00 se Anet s Paťou pořád nevraceli a tak jsme je šli hledat. Po chvíli jsme je našli, protože se už vraceli do chaty. V 18:00 se mělo začít pít a tak jsme všechno začali chystat k ohništi. U ohniště byl jeden stůl a jinak se sedělo na kmenech stromů. Byly tam asi 3 kolem ohniště. Na jednom seděla Anet, Paťa, Roman a já a na druhém Jaro a Igi, ale ti dva moc neseděli, spíše furt lítali kolem ohně. Pak si Igi a Roman zašli pro kytary a začlo se zpívat a hrát. Dali nám i živě odkaz a při slovech "keď strácam" jsem si uvědomovala, že dnes jednoho z těch dvou (Anet nebo Roman) ztratím.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama