Chci vás poprosit o "LAJK" na tohle video :) Pomůžete nám tím v jedne soutěži, mockrát děkujeme :)

Je to ten pravý - 12.díl

25. února 2011 v 19:27 | Anet |  Je to ten pravý?

…Terku jak se líbá s Jarem. Raději jsem rychle běžela na ten záchod a stále jsem nemohla uvěřit, co jsem viděla.
"Terka nikdy taková nebyla, jak to mohla Romanovi udělat?" říkala jsem si pro sebe.
Šla jsem zpátky do obýváku a kuchyní jsem se vyhnula velkým obloukem. Lehla jsem si k Mirovi, ale s těmahle myšlenkami jsem toho už moc nenaspala. V 9 jsem se vydala z pohovky do kuchyně, kde jsem se zavřela, uvařila kávu a začala uklízet. Asi za hodinu ke mně přišel Miro.
"Ahoj lásko." pozdravil mě Miro.
"Dobré ráno. Dáš si kafe?"
"Hej, strašne ma bolí hlava." stěžoval si Miro.
"Mě ani ne."
"Deje sa niečo miláčik? Si nejaká divná." nebyl si jistý.
Sedla jsem si Mirovi na klín a začala brečet.
"Miro, nechápu jak to mohla Romanovi udělat." začala jsem to ze sebe sypat.
"Čo, kto, čo sa stalo?" byl zmatený.
"Ráno jsem šla na záchod a v kuchyni jsem viděla jak se líbá Terka s Jarem. Prosím, nikomu to neříkej."
"Neboj sa, všetko sa vyrieši." uklidňoval mě.
"Však jo, hned jak odjedete, chci si to s ní všechno vyřešit."
Mirovi jsem dala tu kávu a šla jsem to koupelny umýt si obličej vodou, ať nevypadám, že jsem brečela.
"Áááááá." zaječela jsem.
"Čo sa deje?" zlekl se Paťa.
"Nevěděla jsem, že tu spíš. Lekla jsem se tě."
"Anetka, ty si plakala." ptal se mě Paťa.
"Ne"
"Ale áno, spoznám že áno. Čo sa deje?" vyzvídal.
"Promiň řekla bych ti to, ale mohl by to slyšet někdo slyšet a to nechci."
"Ale vieš, že na mňa sa môžeš vždy obrátiť."
"Jasně." Paťa vstal z vany a objal mě.
"Jestli chceš, běž do kuchyně, je tam už Miro."
Umyla jsem si obličej a šla jsem zpátky do kuchyně.
"Kdy plánujete odjezd?" zeptala jsem se.
"No, podľa toho, kedy všetci vstanú." řekl Miro
"Aha, tak ale pojďme do obýváku, Mirko už určitě nebude spát."
Sebrali jsme se do obýváku a tam si už povídal Miro B. s Tomim.
"Dobré ráno." pozdravili nás
"Jste vyspaní?" zeptala jsem se.
"Moc nie, je mi hrozne." stěžoval si Miro B.
"Chcete někdo uvařit kafe?"
"Ja a veľa silné." objednal si Miro B.
"Ja tiež." dodal Tomi
Šla jsem uvařit kávu a jediný kdo ještě spal byl pokoj od Terky, ale tam určitě nepůjdu, nechám je spát. Klukům jsem donesla kávu a zapnuli jsme si televizi. Chvilku jsme klábosili a poslouchali zprávy. Najednou za námi přišel Jaro.
"Dobré ráno všetkým." pozdravil nás.
"Dobré ráno."
"Jak to vypadá s těma dvěma?" zeptala jsem se.
"Vyzerajú, že budú spať ešte dlho."
"Nemáte hlad?"
"Ani nie." odpověděl Miro B.
"Jdu do obchodu, takže chcete něco?"
"Hlavne nie alkohol, inak môžeš všetko." odpověděl Miro.
Oblékla jsem se a vyrazila na čerstvý vzduch. Cestou do obchodu jsem přemýšlela nad tím, co se stalo a jsem zvědavá na Terčiné reakce, když jí to budu říkat. Koupila jsem nějaké pečivo, sice už bylo poledne, ale myslím, že tohle nám bude stačit.
"Už jsem tady!" zařvala jsem.
"Konečne, už máme hlad." ozvalo se z obýváku.
"Koupila jsem rohlíky, takže vám něco připravím."
Zalezla jsem do kuchyně a dělala rohlíky se sýrem a salámem. Mezitím za mnou přišel Paťa.
"Anetka, povedz mi, čo sa deje, trápím sa namiesto teba." řekl smutný Paťa.
"To nemusíš, ale dobře, řeknu ti to."
"Počúvam."
"Ráno, jsem šla na záchod a v kuchyni jsem viděla, jak se líbá Terka s Jarem."
"Ten hajzel, ako to mohl Romanovi urobiť?" rozčílil se Paťa
"To já taky nevím, ale pravý důvod zjistím. A hlavně to nikomu neříkej."
"Neboj sa, ale ozvi sa mi prečo to tak bolo."
"Jasně a moc ti za všechno děkuju."
Paťa mi pomohl odnést jídlo a každý se aspoň trochu najedl. Ještě chvilku jsme čekali jestli ti dva nevstanou, ale čekali jsme marně, takže jsme se vrhli do uklízení. Za hodinku jsme měli všechno hotové.
"Čo keby sme ich išli vzbudiť?" navrhl Jaro.
"Jo musíme, protože jinak nevím kdy vyjedete."
"Niekto nejaký návrh, ako ich vzbudiť?" pokračoval Jaro.
"Vezmete kýbel s vodou a polejeme ich." řekl Paťa
"Skvělý nápad." zhodnotila jsem to.
Zašla jsem pro kýbl a napustila jsem ho vodou. Před dveřmi do pokoje jsme se všichni postavili a kýbl měl v rukou Miro B. Potichu jsme otevřeli dveře, udělali pár kroků a voda už byla v posteli.
"Čo vám jebe?" zařval Roman.
"Jste normální?" dívala se na nás Terka.
"Jak jsme vás měli vzbudit, když nejste schopni vstát sami." řekla jsem jim.
V této chvíli jsem zapomněla na všechny ranní události a užívala srandy s ostatními. Byl krásný pohled na Romana, který byl mokrý úplně nejvíc, protože ležel hned na kraji postele. Kluci se vydali do obýváku a já zůstala v pokoji.
"Jaj, ma bolí hlava." stěžoval si Roman.
"Nemáš tolik pít." řekla mu Terka.
"A ešte k tomu vyzerám, ako keby som toho vypil neviem koľko."
"Taky, že jsi toho vypil nejvíc." vložila jsem se do toho.
"Miláčik, nechceš mi uvariť kafe?"
"Ok, jdu ti ho udělat." Terka odešla z pokoje.
"Já to tady aspoň uklidím." řekla jsem.
"Bola by si hodná, keď ste to tu takto spustošili."
"Klídek"
"A ja idem medzitým do kúpeľne."
V pokoji jsem trochu uklidila a vlastně dneska nedělám nic jiného. Když jsem měla všechno hotové, šla jsem do kuchyně, kde byl už i Roman.
"Teri, všechno jsme tady uklidili." pochválila jsem všechny.
"Moc vám děkuji."
"A Romane měl by sis pohnout, protože kluci čekají jenom na tebe." oznámila jsem Romanovi.
"Brzdo" řekla Terka.
"Já neviem kto ma držal v tej posteli." divil se Roman.
Když jsem viděla Terku jak se chová k Romanovi, nemohla jsem uvěřit, jak mu to mohla udělat. Šla jsem za zbytkem lidí a ti řekli, že musí do hodiny vyjet. Mezitím jsme se podívali na fotky a krásně jsme se pobavili. Za půl hodiny k nám přišla i Terka s Romanem.
"Ja som pripravený, môžeme ísť." oznámil Roman.
"To už chcete jet?" ptala jsem se.
"Hej, chceme dôjsť čo najskôr." odpověděl Miro.
Kluci pomalu začali nosit věci do auta a já s Terkou jsme si sedli do kuchyně.
"Musíme co nejdříve na nějaký koncert." řekla jsem.
"To určitě, podíváme se na to na netu."
"Ale nechápu, jak jste tak dlouho mohli spát." divila jsem se.
"Když u mě ležel Roman, tak se mi z postele nechtělo."
"A zapomněla jsi na Jara." řekla jsem si v duchu.
Kluci odnesli poslední tašku, tak jsme šli za nimi před barák
"Miláčik, budu ti volať. Moc ťa ľúbim." loučil se semnou Miro.
"Já tebe taky, ale nevím jestli to bez tebe vydržím."
"A keby sa niečo dialo, okamžite prídem."
"Děkuji."
Rozloučila jsem se i s ostatními.
"Anetka, dorazte na náš koncert." připomínal mi Paťa
"Co nejdříve."
"Ja ti napíšem najbližšie termíny."
"Dobře, děkuji."
Se všema jsem se už rozloučila, jenom Terka byla ještě s Romanem. Taky jsem si dovolila s ním rozloučit. Všichni jsme stáli u auta a Jaro dával na Terku nějaké signály, vůbec jsem z toho neměla dobrý pocit. Kluci se sebrali a odjeli domů. Terka a já jsme šli zpátky nahoru.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama