Chci vás poprosit o "LAJK" na tohle video :) Pomůžete nám tím v jedne soutěži, mockrát děkujeme :)

City se mění-10.díl

5. února 2011 v 21:43 | Terízek |  City se mění
csm10

Ráno mě vzbudil smích. Otevřela jsem oči a podívala jsem se kolem sebe. Spal už jen Jaro. Koukla jsem na mobil a zjistila jsem, že vlastně vůbec není ráno, ale že jsou 3 hodiny odpoledne. Vytáhla jsem tašku se šminkami. Podívala jsem se na sebe a hned jsem se dala do práce. Byla jsem hotová asi za 15 minut. Vyšla jsem tedy ze stanu.
"Á dobré ránko." pozdravil mě Roman a hned šel za mnou dát mi pusu.
"Ránko?" zasmála jsem se.
"Víš vůbec kolik je hodin?" zírala jsem na něj.
"Hmm hej." vytáhl mobil a řekl:
"Pol štvrtej." já jsem na to jen kývla hlavou a šli jsme za Mirem a Nikol. Drželi se kolem pasu, jen sem pozvedla obočí.
"Tak vy už jste si vše vyříkali?"
"Hej, už to tak vyzerá." řekl Miro s úsměvem. Roman na mě pohlédl:
"Ty o tom niečo vieš?"
"No vlastně jo." odpověděla jsem mu.
"A my ste nič povedať nechceli." obrátil se Roman na Mira a Nikol.
"Ale neber si to tak, stejně bys to nepochopil" setřela ho Nikol.
"Já ti to pak řeknu." pošeptala jsem mu.
"Takže máte někdo nějaké plány na dnešek?" zeptala jsem se.
"No my dneska musíme ísť na pár dní do Prahy." řekl Miro.
"Aha." a nálada mi klesla.
"Neboj, prídem hneď, ako budem môcť." pohlédl na mě Roman.
"Bude mi po tebe smutno." řekl Miro Nikol.
"Aj mi." přiznala smutně. Nikomu z nás z toho příliš dobře nebylo. Všichni jsme byli smutní. Čekali jsme, až se vzbudí Jaro, ale mohl spát už jen hodinu.
"Najneskôr v 6 musíme vyraziť." po těchto Mirových slovech jsme se s Nikol po sobě jen smutně podívali.
"No aspoň budeme mít trochu času na sebe že?" řekla jsem Nikol.
"Jo to je fakt" zasmála se.
"Čo to tu je za kravál?" vylezl Jaro ze stanu.
"Čau brácho." pozdravil ho Roman.
"Čaute, koľko je?"
"Päť." odpověděl Roman.
"Takže za hodinku ideme?" Miro jen přikývl.
"Tak to tu už sbalíme ne?" navrhla jsem.
"Jo no mohli byste nám pomoct." přidala se Nikol.
"Tak ideme na to!" řekl Jaro a začal balit. Kluci to všechno sbalili a já s Nikol jsme po nás uklidily. Trvalo nám to pár minut a šli jsme to odnést domů. Miro šel s Nikol jí odprovodit a pak hned vyrážel do Prahy, takže se mnou se rozloučil a ostatní kluci šli se mnou. Došli jsme před barák a tam už s bílou dodávkou čekal Mirko a Tomi.
"Ahojte." pozdravila jsem je a obejmula.
"Čaute." pozdravili mě i kluky.
"Za chvíľu vyrážame." řekl Jaro Romanovi. Hodila jsem věci domů a vyběhla ještě aspoň na těch patnáct minut za Romanem. Kluci už seděli v autě, a tak jsme si sedli na lavičku. Roman si mě posadil na klín, já jsem se o něj opřela a hladil mě ve vlasech.
"Kdy zase přijdeš?"
"Hneď ako budem môcť."
"Budeš mi psát?"
"Jasne." mrkl na mě. Mně ale zas tak dobře nebylo. Chtělo se mi až brečet.
"Neboj, přidem čoskoro."
"Snad jo. Budu na tebe myslet"
"Aj já na teba." řekl. Políbila jsem ho a šla jsem ho doprovodit za klukama. Tam mi dal ještě pusu a zamával mi z okna. Šla jsem smutně domů a zjistila jsem, že je úterý. Večer mi přišla od Romana SMS, že v Praze budou tři dny, tak že o víkendu přijede. Ty tři dny se táhly nehorázně pomalu. Byla jsem venku s Nikol a ostatníma kamarádka na facebooku a prostě žila normální tři dny. V pátek mi konečně přišla SMS od Romana, že přijde zítra, v kolik napíše.
"Super" řekla jsem si. Šla jsme na face, kde byla online Nikol.
*CHAT*
19:03 (Já)
"Ahoj, hej víš o tom, že jsi mi ještě ani neřekla, jak si se dala zpátky dohromady s Mirem?!"
19:05 (Nikol)
"Ahoj, jo no to je fakt :D"
19:06 (Já)
"No tak ale piš"
19:10 (Nikol)
"Normálně. Prostě jak mě položil do stanu, políbila jsem ho a řekla jsem mu, že miluju jeho, že už mi to je jasné a že se mu omlouvám za všechno špatné. No a on mi řekl, že to je v pohodě že mě taky miluje a že o mě nechce přijít. Stačí?"
19:12 (Já)
Wow, drsná slohovka a jinak jo stačí :D"
"19:13 (Nikol)
"Jo no :D"
19:15 (Já)
No nic půjdu, papa maj sa :-*"
19:16 (Nikol)
"Jo jo papa :-*"
*KONEC CHATU*
Domů přišla mamka, tak jsem ji šla hned uvítat.
"Ahoj mami. Jak je babičce?"
"Už je ji líp. Pozítří ji pustí domů. Zvládla jsi to tu?" zeptala se jako by mi bylo 5.
"Mami není mi pět!" odpověděla jsem ji.
"No jo promiň." Chvíli jsem s mamkou kecala, ale pak jsem šla na hygienu a spát. Ještě mi přišla SMS od Romana, že dorazí zítra ve 12:00 před barákem. Usnula jsem celkem v pohodě. Ráno jsem vstávala něco po desáté tak jsem se připravila a šla jsem ještě koukat na film bylo za deset dvanáct, když jsem přišla před barák. Chvíli jsem čekala, ale pak jsem uviděla bílou dodávku, ze které vystoupil Mirko B.
"Ahoj" pozdravila jsem.
"Kde je Roman?" Mirko vypadal hrozně, skoro jako by ho někdo probodl. Měl skleněné oči a já jsem si jen přála aby se nestalo to, co si myslím, že se stalo.
"Teri, posaďme sa niekde." zavedla jsem nás na nejbližší lavičku a Mirko spustil.
"Do Romana nabúral náklaďiak, ako išel sem a Roman to neprežil…
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama