Chci vás poprosit o "LAJK" na tohle video :) Pomůžete nám tím v jedne soutěži, mockrát děkujeme :)

Je to ten pravý - 2.díl

22. ledna 2011 v 20:30 | Anet |  Je to ten pravý?
jttp2
V tomto okamžiku naskočil Terce úsměv na tváři, protože večeřet s Romanem, to si vždycky přála. Miro zavolal na kluky a vyrazili jsme do restaurace. Našli jsme stůl pro 8 lidí a sedli si k němu. "Chalani toto je Anetka, tu už určite poznáte" ukázal na mě. "a toto je Terezka" představil nás Miro. Zasedací pořádek byl přesně podle naších představ, naproti mě seděl Miro, naproti Terky Roman a kluci se už nějak poskládali. Každý jsme si objednali něco k jídlu, Miro svůj oblíbený zeleninový salát a já jelikož už bylo pozdě na pořádnou večeři, tak jsem si ten salát dala taky. Než nám donesli jídlo, pořád jsme se všichni smáli, učili jsme kluky nějaké české jazykolamy a potom jsme uspořádali soutěž kdo nejlépe řekne Ř, samozřejmě vyhrál Miro. Najednou se nám dostalo na stůl jídlo a my jsme pomalu jedli. Během jídla jsme pořád všichni diskutovali.
"Já už to jídlo mám studené, z toho vykecávání tady." stěžovala si Terka.
"Máš mít salát jako já s Mirem a nic by ti nevystydlo."
"Nejsem žádný králík, abych jedla nějakou zeleninu!" začala na mě Terka křičet.
"Tak si nestěžuj a pěkně papej."
"Nehádajte sa." přerušil nás Roman.
"My se nehádáme, nemá si stěžovat." odpověděla jsem mu.
Po jídle jsme si ještě objednali něco na pití a u stolu pokračovala diskuze, jak se správně ladí kytara, vůbec jsem nevěděla o čem se baví, ale bylo zajímavé sledovat Romana a Mirka B., jak už se pomalu hádají. Přišla servírka a šli jsme platit. "Dievčata, nechajte to byť, já to za vás zaplatím, predsa som vás pozval." řekl Miro. "Děkujeme, ale musíme ti to někdy vynahradit." Vyšli jsme z restaurace a šli jsme kluky doprovodit k autu.
"Anetka, dúfam, že sa eště niekedy uvidíme."
řekl Miro.
"Určitě"
Miro mě objal a dal mi krásnou pusu na rozloučenou. Se všema jsme se rozloučili a slíbili, že se uvidíme na nejbližším koncertu, což je za týden v Brně. S Terkou jsme si šli sednout na lavičku kousek od auta a pozorovali kluky jak se připravují k odjezdu. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že je 9 hodin.
"Teri, ujel nám poslední autobus, co budeme dělat?" rozbrečela jsem se.
" … " Terka se zarazila. Najednou za námi přišel Miro.
"Anetka, prečo pláčeš?" zeptal se mě Miro.
"Ujel nám poslední autobus a my se nemáme jak dostat domů." řekla jsem se slzami v očích.
"V aute sa dve miesta nájdu, poďte s námi. Predsa vás tu nenechám sedieť celú noc."
"Moc ti děkujeme."
"Tak poďte, už odchádzame." Miro mi pomohl vstát a šli jsme k autu.
"Chalani, dievčata pôjdu s námi, pretože im ušiel posledný autobus a nemajú sa ako dostať domov." oznámil jim Miro.
Do auta jsme se nějak namačkali a nakonec to dopadlo, že já jsem Mirovi pomalu seděla na klíně. Terka usedla vedle Romana, ale pro nedostatek místa mu musela sednout na klín. Už jsme se blížili k Ostravě a Mirka B. jsme navigovali, jak se dostat k bydlišti Terky. Dorazili jsme na místo, všichni vystoupili z auta a rozloučili jsme se s ní, dočkala se i vysněné pusy od Romana. Poté jsme přes celou Ostravu jeli ke mně domů, když jsme dorazili na místo, opět všichni vystoupili z auta a rozloučili se semnou. Všichni opět nastoupili do auta kromě Mira. "Anetka, tak teda budúci týždeň." rozloučil se semnou a objal mě. Ještě jsem jim zamávala a byli pryč.
Doma jsem jenom zabouchla dveře a v tom zamnou přišla mamka.
"Kde jsi tak dlouho, řekla jsi, že budeš doma v 10 a už je 11!" začala na mě mamka křičet.
"Promiň, že jsem ti zapomněla zavolat, ale nám ujel autobus." omluvila jsem se.
"A jak jste se tedy dostali domů?"
divila se mamka.
"Domů nás dovezli kluci."
"Jací kluci?" zhrozila se.
"No z kapely."
"Cože?" nevěřícně se na mě dívala.
"Pojď si sednout a všechno ti povykládám." Šli jsme si sednout do kuchyně a začala s vyprávěním dnešního dne. Jelikož jsem byla po dnešku hodně unavená, šla jsem si lehnout do postele. Nemohla jsem usnout, pořád jsem na Mira musela myslet.
Ráno jsem se po probuzení šla podívat na facebook. A tam vidím jednu nepřečtenou zprávu. Otevřel jsem ji a nevěřícně jsem se dívala na monitor, byla to zpráva od Mira.
Zpráva:
Ahoj Anetka, eště raz som ti chcel poďakovať za včerajšej deň. Už dlho som nepoznal, tak krásnu a milú dievčinu. Moc sa na teba teším do Brna.
Po přečtení zprávy jsem hned vzala telefon a zavolala Terce.
"Prosím tě, přijeď ke mně domů, musím ti něco důležitého říct."
"Dobře, za půl hodiny jsem tam." vyděšeně mi oznámila.
"A nezapomeň vzít s sebou ty fotky ze včerejška." dodala jsem.
Ještě jsem si na fanclubu přečetla pár Fan fiction a za chvilku byla Terka u mě.
"Neuvěříš, co se stalo." sedli jsme si k počítači a já Terce ukázala zprávu od Mira.
"Co?" dívala se na zprávu zaskočeně.
"Já jsem tomu taky nemohla uvěřit, jak jsem to viděla."
"Však on je do tebe úplně blázen." tvrdila mi Terka
"Asi jo, ale já nevím, co mám dělat, do soboty to nevydržím ho nevidět." skoro jsem už začala brečet.
"Bohužel, to budeš muset vydržet," objala mě "a pojď se podívat na ty fotky.". Při pohledu na fotky to bylo čím dál horší, stýskalo se mi víc a víc.
"Anet, taky se ti k něčemu musím přiznat." řekla Terka.
"No, copak se stalo." Byla jsem hodně zvědavá.
"Roman mi dal své číslo a říkal, že se ozve, jak dlouho budou v tom Brně a další podrobnosti."
"Super, doufám, že se do čtvrtka ozve, ať to můžeme naplánovat." odpověděla jsem.

Pátek večer:
Slyšela jsem telefon a vidím, že mi volá Terka.
"Ahoj Teri, tak co už ti napsal Roman?" zeptala jsem se.
"Právě kvůli toho volám. Napsal, že koncert začíná ve 4."
"Dobře, ale to víme." přerušila jsem ji.
"A ještě, že domů pojedou kolem 10 večer."
"Super, takže zjistím spoje a ještě ti napíšu, čau."
"Ahoj"
Hned jsem se šla podívat v kolik hodin nám jede vlak zpátky. Poslední vlak nám jede ve 21:25 a tam nám to jede ve 12:35. Všechno jsem to oznámila mamce a ta mi řekla, hlavně ať nám to opět neujede. Šla jsem spát s úžasným pocitem, že zítra uvidím Mira.
Ráno jsem se probudila kolem desáté a měla jsem ještě dvě hodiny na přípravu na dnešní koncert. Koukla jsem se ještě na internet, jestli není na trati žádná výluka, udělala si oběd a šla na nádraží, kde mám sraz s Terkou.
"Ahoj!" zavolala na mě Terka na nádraží, protože jsem ji nemohla najít.
"Čau, už máš koupenou jízdenku?" zeptala jsem se.
"Ne, čekala jsem na tebe."
Šli jsme koupit jízdenky, a jelikož vlak jel až za dvacet minut, ale zjistili jsme, že už stojí na nástupišti, tak jsme si do něj šli sednout. Po cestě do Brna jsem už byla nervózní s natěšená, že už zase uvidím Mira. Po příjezdu na nádraží jsme našli mapu města a hledali cestu k místu koncertu.
"Takže půjdeme tady, potom doleva, pak rovně a pak…" určila jsme trasu.
"Nechceš si to raději vyfotit a půjdeme podle toho?" navrhla Terka.
"Okey, ale stejně si myslím, že se ztratíme." vytáhla jsem foťák a vyfotila trasu.
"Semnou se nikde neztratíš." řekla Terka.
Na místo koncertu jsme se dostali celkem snadno, ale koncert začínal až za hodinu. Koupili jsme si něco na pití a šli si zajistit první řadu, kterou jsme prostě museli mít. Za pár okamžiků jsme viděli přijíždět bílou dodávku a zní poté vystupovat kluky. Pomalu se na pódiu všechno chystat, až bylo vše hotovo, koncert mohl začít. Miro vstoupil na pódium a všichni začali ječet a křičet. Šlo na něm vidět, že se rozhlíží po fanoušcích a někoho hledá. Jeho pohled nakonec skončil na mém a lehce na mě mrkl. Koncert jsme si krásně užili, tentokrát si mě Miro k tanci nevybral, taky pořád na tom pódiu být nemůžu. Na pódium šla černovlasá holka, ale šlo vidět, že se k ní Miro nechová tak pěkně, jako ke mně. Po koncertě tady moc lidí nebylo, ale stejně jsme si počkali až zde skoro nikdo nebude. Nejblíže k nám byl Roman, takže jsme se za ním vydali.
"Ahoj Romane!" zavolala Terka.
"Ahojte, už som si myslel, že ste
niekam zmizli." řekl Roman.
"Ne, jenom jsme čekali, až se to tady trochu vyprázdní".
Mezitím jsem viděla, že u Mira nikdo není a vydala jsem se za ním.
"Zatím se tu dobře bavte, já jdu za Mirem." oznámila jsem jim.
"Miro sa na teba veľa tešil." prohodil Roman a byla jsem ráda za tuto zprávu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama